Všímám si, že každý rokem přibývá lidí, kteří jsou schopni definovat problém, kterým trpí milionů Američanů. Ti si vybírají jen takové zprávy a komentáře, které posilují čistě jejich subjektivní perspektivu a jen zřídka jsou ochotni ji zpochybnit. O tomto tématu jsem již několikrát psal a poukazoval jsem na důležitost sociálních médií jako jednoho z důvodů politické polarizace. Bylo několik knih a dokumentů (například The Social Dilemma), které vzbudily ve společnosti obavy a proroctví o zkáze, pokud v této oblasti nepřijmeme lepší návyky.
Nejběžnějším řešením problému polarizace je vymanit se z jeskyně ozvěn (David Novák popisuje jeskyni ozvěn jako jednu z charakteristik sociálních sítí, kdy mnohý uživatel nepoužívá sociální média proto, aby si rozšířil obzory, ale aby se uzavřel do své komfortní zóny, kde se sdílí o tom, čemu věří a co chce slyšet, pozn. redakce). Říká se, že bychom měli vyhledávat hlasy z jiných perspektiv a diverzifikovat zdroje, ze kterých čerpáme novinky a komentáře. Několikrát jsem v poslední době vnímal potřebu upozorňovat a povzbuzoval lidi, aby vyhledávali partnery pro konverzaci, kteří jsou názorově z jiného tábora, aby tak lépe porozuměli jiným hlediskům.
Funguje ale takové řešení? Je odpovědí na tuto problematiku různorodý příjem médií? Bude docházet k většímu porozumění, když budeme naslouchat lidem z „druhé strany“ politického, teologického nebo kulturního spektra?
Ne nezbytně.
Útěk z jeskyně ozvěn může polarizaci zhoršit
Kniha The Scout Mindset od Julie Galefové (kterou jsem recenzoval začátkem tohoto týdne) obsahuje kapitolu, která odhaluje chybný předpoklad, že problém vyřeší „únik z jeskyně ozvěn“. V mnoha případech naslouchání jiných názorů napětí nesnížilo, ale vedlo k ještě větší frustraci. Jedna výzkumná studie prokázala, že u mnoha lidí, kteří záměrně vyhledávali hlasy z opačného tábora, došlo ke zjištění, že „druhá strana“ byla ještě více zaujatá, nepřesná a ustrnulá, než si doposavad mysleli“ (s. 169–170).
Člověk si může myslet, že seznámení se s ideologickými oponenty může zmírnit vyhrocený názor, nebo alespoň zvýšit porozumění jiné perspektivě, ale to neplatí vždy pro ty, kteří se vymanili z jeskyně ozvěn.
“Konzervativci, kteří strávili měsíc čtením liberálních tweetů, se stali dramaticky konzervativnějšími.” Liberálové, kteří strávili měsíc čtením konzervativních tweetů, se stali o něco liberálnějšími. “(s. 170)
Problém s jeskyní
Okamžitě pravděpodobně uhodnete, proč experiment s „jeskyní ozvěn“ nefungoval. Může za to Twitter! Ať už jste konzervativní čtenář liberálního Twitteru, nebo liberální čtenář konzervativního Twitteru, větším problémem, řekněme, je samotný Twitter a typ lidí, kteří na této sociální síti tíhnou ke konverzaci. Jinými slovy, problém není v jeskyni ozvěn, ale v jeskyni samotné, ať už se ozývá nebo ne. Facebook, Twitter, Instagram – to nejsou místa k diskuzi na bázi rozvahy a respektu. (Proto když na síti mezi ideologickými oponenty probíhá smysluplná výměna názorů, jsou z toho všichni paf. Je to vzácný úkaz!)
Zde je důvod, proč Galefová věří, že experiment jeskyně ozvěn selhal:
“Náš omyl spočívá v tom, jakým způsobem vybíráme zdroje, kterým nasloucháme. Ze zásady se vyhýbáme lidem, kteří by s námi nesouhlasili, tak stejně i veřejným osobnostem, či médiím, kteří jsou nejoblíbenějšími představiteli druhé strany.”
Jinými slovy, pokus o útěk z jeskyně ozvěn vás pravděpodobně přivede do kontaktu s nepříjemnými lidmi z druhé strany názorového tábora. Diverzifikace příjmu novinek a komentářů často znamená, že nejprve narazíte na ty, kteří bojují za svůj tým, vysmívají se a karikují názory všech ostatních.
Nepřetržité zprávy zpravodajských portálů a komentáře, plamenné podcasty a velmi otravné názory na Twitteru – tyto hlasy získávají největší pozornost a přitahují největší počet followerů. Šikují vojáky do bitvy. Nikdo se ani nesnaží reptat.
To, že sem tam změníte strany, abyste lépe pochopili oponenta, pouze posiluje, než zpochybňuje vaše předpoklady o „těch špatných“. To že si čtenář Blesku klikne na Respekt a naopak, v žádném případě nepovede k tomu, že by někdo z nich došel k lepšímu porozumění. Častější zkušeností je šok z toho, jak vás „druhá strana“ bere na lehkou váhu a vašimi názory pohrdá.
Tvrdá práce přijmout osobní výzvu
Není snadné skutečně se snažit porozumět opačnému úhlu pohledu, zaujmout to nejlepší ze svého ideologického oponenta a zůstat otevřený upřesnění nebo změně své vlastní perspektivy. Galefová píše:
“Poslouchat názory, se kterými nesouhlasíte, a brát je dostatečně vážně, abyste měli šanci změnit svůj vlastní názor, vyžaduje duševní i emocionální úsilí a především trpělivost.” (s. 182)
Většina lidí na to prostě není. Ale těm, kteří ochotni jsou, Galefová nabízí několik návrhů, které jdou nad rámec zjednodušujícího řešení „uniknout z jeskyně ozvěn“.
Nejprve říká, že bychom měli naslouchat lidem, které považujeme za rozumné. Je důležité nejen hledat opačné názory, ale také vyhledávat lidi, kteří ve svém přístupu k rozdílům prokazují přiměřenost. Cílem není pobouřit nebo pobavit, ale přemýšlet a přemýšlet vyžaduje zaměření se na lidi, kteří vás povzbudí k rozvoji schopnosti uvažovat.
Dále bychom měli vyhledat lidi, se kterými sdílíme intelektuální společnou řeč. Dovolte mi uplatnit tento návrh na křesťany. Pokud znáte věřící, kteří sdílí vaše odhodlání pro elementární křesťanskou pravdu, a přesto vidí předmět diskuze jinak (řekněme, že např. trest smrti, nebo nejlepší způsob poskytování zdravotní péče, návrhy týkající se rasové nespravedlnosti, nebo církevní rozdíly, které vás rozdělují, či kulturní tradici), což vás vede ke zjištění, že nemáte společnou jednotu, mělo by vás motivovat k tomu zpochybnit některé z vašich závěrů a začít pozorně naslouchat, abyste zjistili, proč váš bratr, či sestra v Kristu dospěla k jinému závěru.
Nakonec Galefová říká, že pro únik z jeskyně ozvěn bychom měli poslouchat lidi, kteří sdílí naše cíle. “Pokud vnímáte, že jste ve stejném týmu z nějakého důležitého důvodu, umožní vám to učit se jeden od druhého, i když jsou vaše pohledy na svět jinak velmi odlišné.” (s. 176) Zjistíte, že i mimo křesťanství nacházíte lidi, se kterými z různých důvodů můžete najít politickou shodu. Diskuse o oblastech rozdílů na základě společných cílů je jedním ze způsobů, jak zajistit, že nesklouznete do karikatury nebo nebagatelizujete vlastní rozdíly.
Na závěr nestačí se jen tak vymanit z jeskyně ozvěn. Musíte promýšlet názory, které nahradí ty stávající. Cílem je být donucen uvažovat. A přemýšlet, opravdu přemýšlet je v dnešní době těžší, než bychom čekali.
Poznámka redaktora: Preložené z anglického jazyka. Zdroj: The Gospel Coalition
