Svět aplaudoval herečce Ellen Page – hvězdě Netflixu The Umbrella Academy a filmů jako Juno a série X-Men, když 1. prosince oznámila své rozhodnutí stát se mužem a změnila si jméno na Elliot Page. Naopak mé rozhodnutí přestat se identifikovat jako homosexuál, protože následuji Krista, se v naší kultuře setkalo s odporem.
Proč ten dvojitý standard? Elliot prohlašuje, že „on“ se konečně stal svým autentickým já. Proč naše kultura neoslavuje mé rozhodnutí být mým autentickým já? Je mé autentické já méně hodné chvály? Dokonce i Hillary Clintonová Elliotovi tweetla oslavný a podpůrný vzkaz kde napsala: „Je úžasné být svědkem toho, jak se lidé stávají tím, kým jsou.“
Nesnášenlivost tolerance
Je opravdu úžasné být svědky toho, když se lidé stávají tím, kým jsou? Nebo je to úžasné pouze tehdy, když „pravé já“, které objevují, zapadá do populárního kulturního narativu současnosti? Kdyby Clintonová znala můj příběh, tweetovala by podporu, abych se stal tím, kým jsem?
Jako prezidentská kandidátka se v roce 2008 Clintonová postavila proti manželství osob stejného pohlaví. Když obrátila kurz a v roce 2013 pro ně vyhlásila podporu, zdá se, že tak učinila jen proto, že už nečelila politickému riziku. A nyní, když se stal módním fenomén transsexuality, může Clintonová – spolu s mnoha dalšími vůdci v politice, byznysu a kultuře – veřejně a beztrestně tuto věc podpořit. Pokud by ale celebrita tweetla svou fotku, kde řekněme, pozitivně komentuje návrat ke svému původnímu já, byla by zablokována.
Elliotův příspěvek na Twitteru začíná pozitivně. Prohlašuje, že má štěstí, že na toto místo v životě dorazil, a je vděčný za to, že se konečně může věnovat svému autentickému já. Pak však rychle přejde v mrzutý až rozzlobený tón: „Moje radost je skutečná, ale také křehká.“ “Bojím se,” píše několikrát. Obviňuje ty, kteří nesouhlasí s jeho volbou, že mají na rukou krev. A pokud ho někdo napadne, „nebude zticha“.
Jakkoli se Pageovo trans rozhodnutí setkalo s jásavým potleskem, tón jeho vlastního oznámení naznačuje, že jeho „nové já“ je přinejlepším nejasné – znepokojivě závisí na potvrzení a přijetí ostatních. Porovnejme a uveďme do kontrastu Elliotův coming out s mým.
Má osobní tranzice
S velmi úspěšnou kariérou produkčního designéra ve světě módy jsem žil jako plně angažovaný gay v Hollywoodu. Za ta léta jsem měl mnoho přátel; zúčastnil se Pride Parades v Los Angeles, San Francisku a New Yorku; a pochodoval v nesčetných shromážděních za rovnost manželství homosexuálů. Moje identita jako homosexuála byla neměnná, nebo jsem si to alespoň myslel.
V roce 2009 jsem ale zažil něco mimořádného: radikálně jsem se setkal s Ježíšem Kristem, když jsem poprvé navštívil evangelikální kostel v Hollywoodu (byl jsem pozván cizím člověkem, kterého jsem týden předtím potkal v kavárně). Vešel jsem do kostela jako gay ateista a o dvě hodiny později odešel jako znovuzrozený křesťan, zamilovaný do Ježíše. Byl jsem tímto zvratem ohromen. Od té doby už se neidentifikuji jako gay, ale rozhodl jsem se raději pro celibát, protože věřím, že Boží plán a účel – zjevený v Bibli – je směrodatný, pravdivý a dobrý.
Vzdát se své sexuality nebylo snadné. Stále bojuji s pozůstatky přitažlivosti vůči osobám stejného pohlaví, ale zapřít sám sebe, vzít svůj kříž a následovat Ježíše je čest. Jakékoli boje, které zažívám, jsou bledé ve srovnání s radostí z osobního vztahu s tím, kdo mě vytvořil a dává mému životu smysl. Moje identita již není v mé sexualitě; je v Ježíši.
Když jsem svým přátelům v L.A. a New Yorku oznámil, že jsem křesťan, setkal jsem se s skepticismem a v některých případech s přímým nepřátelstvím. Ale peklo vypuklo až poté, co byla v roce 2019 vydána moje monografie. Moji nejbližší, celoživotní přátelé mě úplně opustili a moje produkčně-designová agentura v Hollywoodu mě upustila jako horký brambor pod nejasnou a frivolní záminkou – i když jsem byl jedním z jejich nejlepších umělců a za ty roky jsem jim vydělával spoustu peněz. Samozřejmě, kdyby mé memoáry byly oslavou mé homosexuální identity, měl bych za patami lidi z reklamy a redakcí, kteří by mi bušili na dveře s ještě větší spoustou pracovních nabídek.
V ostrém kontrastu s Elliotem Pageem, který se dočkal jenom souhlasu a přízně od celebrit a politiků, já jsem ztratil jak své drahé přátele, tak své živobytí.
Co jsem získal?
Aby bylo jasno, nestěžuji si a netvrdím, že jsem obětí. To, co jsem získal v Kristu, je naprosto k nezaplacení. Stejně jako apoštol Pavel se učím „všechno pokládat za ztrátu vzhledem k té nevýslovné hodnotě poznání Krista Ježíše, mého Pána. Pro něj jsem to všechno ztratil a pokládám to za hnůj, abych získal Krista!“ (Filipským 3:8, Bible 21).
Ježíšovo varování bylo jasné: „Když vás bude svět nenávidět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste patřili světu, svět by miloval, co je jeho. Vy však světu nepatříte, neboť jsem vás ze světa vyvolil, a proto vás svět nenávidí.“(Jan 15:18–19, Bible 21).
Ano, ztráta blízkých přátelství a lukrativní kariéry byla krutá, ale být v Božím království to více než kompenzuje! Jsem královské dítě, dědic Boží a spoludědic s Kristem. Na rozdíl od Page není moje radost „křehká“ v tom, že závisí na potvrzení druhých. Moje radost je bezpečná, protože jsem v Kristu – a tedy příznivá před Bohem, na jehož schválení je nakonec založeno vše, na čem záleží.
Skutečná autenticita
Před několika lety vytvořila fotografka módy a celebrit Melanie Acevedo překrásnou Coffee Table knihu s názvem Autentičnost: Svěží ponor do podstaty stylu. Nahlíží do soukromých světů a nádherných domovů kreativních průkopníků umění, designu a módy. Melanie a já jsme staří přátelé a kolegové; Za ta léta jsem pro ni navrhl mnoho fotek. Když dávala svoji knihu dohromady, požádala mě, abych jí doporučil „autentické“ (měla na mysli opravdu „báječné“) a fotogenické přátele.
Napůl vážně a napůl ironicky jsem se zeptal, proč jsem já nebyl kandidátem. Nakonec, není nic autentičtější, než vzdát se své dřívější identity homosexuála kvůli mému vztahu ke Kristu. Prohlásil jsem: „Jsem ta nejautentičtější osoba, jakou znáš!“ Ve skutečnosti, protože jsem teď tím, kým mě Bůh stvořil, jsem konečně autentický. Stát se stále více a více podobným Ježíši – nejpravdivějšímu člověku, který kdy žil – je mnohem autentičtější transformací, než stát se stále více podobným jakémukoli „já“, které moje tekuté pocity v kterýkoli daný den naznačují.
Nevěděla, jak na mou výzvu zareagovat, Melanie se jednoduše začervenala, oněměla. Cítil jsem, že ví, co tím mám na mysli, a dokonce jsem věřil, že je to pravda. Ale takovýto druh autenticity neprodává knihy tohoto typu.
Láska v padlém světě
V žádném případě nechci minimalizovat skutečné utrpení těch, kteří zažívají genderovou dysforii nebo kteří jsou trans a zažívají nenávistné útoky, někdy dokonce s násilím. To je děsivě neodůvodněné, protože tyto osoby jsou stvořeny k obrazu Božímu. Měli bychom je milovat a modlit se za ně.
Základní otázkou pod trans fenoménem je pád. Protože se naši prvotní rodiče vzbouřili proti Bohu v Edenu, všichni trpíme pokřivenou myslí, vůlí a emocemi. Naše skutečné identity ve vztahu k Bohu byly náhle odříznuty; Jedinou cestou zpět je důvěra v Ježíše Krista. Smiřování s Bohem nás přivádí zpět k našemu pravému, autentickému já. Být ve správném vztahu s naším Tvůrcem není nic menšího než to, pro co jsme byli stvořeni.
Každý z nás zažívá „dysforii“ (stav úzkosti, pozn. překladatele) mezi tím, kým jsme a kým nás Bůh stvořil. Odpověď na řešení tohoto stavu úzkosti nelze nalézt při pohledu do sebe, nebo za souhlasu druhých; lze ji najít pouze spojením se s Kristem. Tuto osvobozující pravdu jsem objevil ve svém vlastním životě a modlím se, aby ji jednoho dne objevil i Elliot Page a další.
Poznámka redaktora: Preložené z anglického jazyka. https://www.thegospelcoalition.org/article/hollywood-elliot-page-me/
